“Kdo nemá šestiválec jako by nebyl! Kdo vzadu nenese označení motoru s číslovku vyšší jak 30 zaostává!” Takové a horší báchorky vypouští z úst ten, pro něhož je auto pouhé ladění ega, podobné stříkání parfému v podpaží. Díky zahledění do svého nitra kolem podobných znalců často projedou vlaky naložené dějinnými událostmi, aniž by je zaznamenali.
Když se v automobilové branži začalo razit heslo “downsizing” nebylo to ani slané ani mastné. Motoroví kuchaři ale nepolevili a časem dokázali vytvořit takové “engine” receptury, že se svou chutí a výživností vyrovnají kvalitním 300 gramovým stejkům.
S vědomím, že už jsem v pár povedených nízkoobjemech seděl, přebírám v Renocaru klíče od X5 25d xDrive. Beru ji na třídenní vyjížďku do Vysokých Tater. Znamená to hodně a hodně na chleba namazané dálnice, ovšem finále je okořeněné čilipapričkami klikatých horských silnic s řadou stoupání, horizontů a narůstajících G, co tlačí tělo do sedačky.
Moje dosavadní zkušenost s X5 se rekrutovala z té nejkaloričtější oblasti. V rakouských Alpách a na německých dálničních rájích moje ruce poroučely samotné M50d. V porovnání s ní to, do čeho sedám, vypadá jako učiněný anděl nevinnosti.
Nikdy ale neříkej: “Nechutná!”, když do toho nezaboříš jazyk. Takže pokorně startuji a začínám polykat první kilometry.
Okamžité poznatky! Ticho! Žádný nevyrovnaný hlahol čtyřválce. Absolutní poklonu musím vyseknout převodovce. Její přátelská povaha dokáže vyjít jak s motory, co chodí do posilovny, tak s těmi, které spíš preferují knihovnu.
Když autu šlápnu na krk neprotestuje, jeho touha se vzpouzet a hnát kupředu hraničně připomíná výkony předchozí 30d. Nakonec 245 a 218 koní není žádný hluboký vodní příkop s délkou nepřekonatelné motorové galaxie.
Nedržím žádné diety, takže se má váha dá směle započítat za dvě dospělé osoby. Vzadu v kufru vezu asi metrák televizní techniky. Má to důvod. V Tatrách budeme natáčet.
Každá práce má začátek a konec, a jak se tak dívám na hodinky, máme co dělat, abychom příjezd do hotelu Kempinski zvládli, jak jsme slíbili. Cesta proto není žádné loudání. Jedu tak, aby slovenské policejní radary naměřily limitní hodnoty, co ještě dokážou odpustit a přivřít skleněná oka své laserové nekompromisnosti. Přesto palubní počítač tvrdohlavě odmítá vystavit spotřebě auta vyšší známku než je 7,2!
Parkujeme u hotelu! Pokukuji po ní! Dobře – má menší kola. Chybí jí barevná certifikace modelu M – jenže! Bylo po cestě potřeba mydlit to nad 200? Bylo nutné udivovat okolí zrychlením pod 5 a půl vteřiny? Zdaleka ne! Navíc se vžívám do pozice řidiče, co do auta bude nakládat neustále brebentící ratolesti a ženu, které rychlá jízda zvedá žaludek. Výsledek rodinné rovnice mi říká, že i tak budu muset s 25d o 25% ubrat.
3 dny jsem BMW X5 25xDrive proháněl od Tatranské Lomnice přes Poprad zpět do Štrbského Plesa, a hodinu od hodiny mi byla sympatičtější. Kdybych byl gurmán přirovnám ji k dobrému zeleninovému salátu, který si s chutí dám každý den, jednou s lososem, podruhé se sýrem, jednou víc nakrájím okurky, podruhé rajčata. Bude stejně proměnná jako moje potřeby pro každodenní jízdu.
Úžasné je, že ji lze krátkodobě upravit i jako argentinský steak. Nebude mít oněch 300 gramů, ale i 150 Vás zasytí! Ryze grilovací povahu M50d budete do salátu těsnat rozhodně mnohem hůře…:-(
Když bychom balíček karet rozložili na negativní a pozitivní, bude na hromádce těch dobrých – výkon, agilita, spotřeba, kultivovanost, tichý chod a dobrá cena. Mezi karty, které lze vnímat jako ne tak dobré, zařadíme nedostatečnou prestiž, protože: “30 je nejmíň a nejlépe musíš mít 50” – to je však pohled silných individualit, rodina volí jiné preference.
Kdybych měl udělat rozhodnutí, která motorizace X5 přistane v mé garáži, nebude to jednoduché! Pro každou bych se dokázal nadchnout. Pokud by ale rozhodovaly peníze a potřeby mých nejbližších, kdy víc jak polovinu jízd sedí za volantem moje žena, přivítal bych s klidným svědomím 25d a vím, že by to byla dobrá volba. Možná bych se někdy závistivě podíval jak se kolem prožene 40d nebo M50d, na silnici se značkou max. rychlost 130, ale pojedeme oba stejně rychle. Všechno je jednou poprvé! Poprvé jíme tatarák, poprvé sushi.
Poprvé skočíme padákem. I jízda s downsizingem patří mezi takové zážitky. V případě BMW X5 25d xDrive z Renocaru mezi ty, které si člověk s radostí zopakuje.